Svazový bobřík mlčení

Strategie vybírat si, se kterými novináři budu mluvit a které budu ignorovat, není v Česku novinkou. Dlouhodobě ji praktikují mnozí politici, ať už je to Miloš Zeman nebo Tomio Okamura. Předseda Českého atletického svazu (ČAS) Libor Varhaník je voleným funkcionářem v čele 78 tisícové organizace s rozpočtem přes 200 mil. Kč, v tomto smyslu je tedy nepochybně také politikem. Za letošek, kdy se konalo MS i ME v atletice, poskytl Varhaník zatím dva rozhovory (pro MF Dnes a Rádio Zet). To je na člověka, jenž navíc řadu let působí v marketingu Evropské atletické asociace a Českého olympijského výboru, dosti nízké číslo. Na svazovém webu byl pak obsáhlejší rozhovor s předsedou publikován naposledy před sedmi lety! Interview pro Štrekaře se nicméně Varhaník rozhodl bez vysvětlení “nevyužít”, a to i přesto, že dostal témata předem (viz níže).

Kdyby byl Varhaník soukromou osobu, měl by svaté právo novináře ignorovat, ale protože je hlavou české atletiky (s mandátem až do roku 2025) mělo by být součástí jeho práce také odpovídat na dotazy médií. Jak jinak se totiž má atletická veřejnost dozvědět, kam náš sport směřuje? Tiskové konference U Pinkasů takovou platformou rozhodně být nemohou. Rozhovory bohužel téměř nedávají ani další členové jedenáctičlenného předsednictva. Chce s tím oddělení komunikace a marketingu něco dělat? Jediným, kdo atletům a příznivcům běžeckých disciplín trpělivě odpovídá, tak zůstává reprezentační trenér Jan Pernica.

Přesto bych se na pana předsedu tolik nezlobil, jestliže bych na stránkách ČASu našel alespoň stručnou koncepci či program současného vedení. Nic takového však ČAS pro veřejnost nepublikuje. Doufejme, že alespoň interně takový dokument existuje. V zásadě jediným úředním komunikačním kanálem jsou strohé, jednou měsíčně zveřejňované, zápisy ze zasedání Předsednictva ČAS. Jejich informační hodnota se omezuje na konstatování jako: “Předsednictvo ČAS (...) vzalo hodnocení vystoupení reprezentace na MS v americkém Eugene na vědomí.” Podstatné informace lze jinak najít pouze ve výročních zprávách.

Selhává také krizová komunikace. Po aféře při maratonu na ME, kdy si Tereza Hrochová a její trenér Vladimír Bartůněk stěžovali na špatné občerstvování a problémy s úhradou pobytu pro trenéra, se spustil mediální “shitstorm” a česká atletika se (po dlouhých letech) dostala na celé dva dny na čelní pozice zpravodajských serverů. Blesk neváhal psát dokonce o “maratonské válce”. A co vyšlo na stránkách ČASu? Nic. Žádné oficiální stanovisko, žádné vysvětlení, které by uklidnilo situaci a celou kauzu vyjasnilo. Otázky na počet členů doprovodu, respektive jejich výběr, jsou přitom pro zainteresované i pro fanoušky evergreenem, opakujícím se při každé zahraniční akci. A možná se bude opakovat znovu už při listopadovém MS v horském běhu v Thajsku. Prostor těmto spekulacím dává bohužel ČAS svým netransparentním přístupem sám.

Před pár dny byly také zveřejněny výsledky “výběrového řízení” na pořadatelství republikových šampionátů pro příští rok. Pro silniční běhy se ovšem situace už od roku 2011 vůbec nemění; půlmaraton v Pardubicích, maraton v Praze, desítka v Běchovicích. Stav, kdy se o silniční mistráky starají pořadatelé masových běhů, ČASu vyhovuje. Nedozrál ale už čas konečně inovovat? V roce 2023 se koná 100. ročník Košického maratonu, nejstaršího maratonu v Evropě. Nebylo by stylové, aby toto jubileum bylo oslaveno společným MSR + MČR v maratonu? I o tom mohl pan předseda Varhaník promluvit v rozhovoru.

Skončeme ale optimisticky. ČAS rozhodně umí a dělá i dobré věci. V poslední době je to třeba projekt Jsem atlet, streamy z republikových šampionátů a extraligy nebo výrazné vylepšení karty atleta (statistiky). Vím, že zde pracuje řada srdcařů; lidí, kteří dělají svoji práci skvěle. Vyhýbání se diskuzi a médiím ovšem neprospěje nikomu.

Atletika je ze své podstaty otevřený a transparentní sport. Společně závodí amatéři i profící a rozhodující je pouze výkon, který lze objektivně změřit. Jak otevřenou a transparentní hru ale hraje vedení ČASu? A jakou důvěru může mít u svých členů a příznivců organizace, která apriori odmítá komunikovat? Svět nespí a v nastupující éře MMA nebo e-sportů se může klidně stát, že atletika zmizí za pár let z českých médií úplně.

Autentický přepis mé komunikace s ČAS najdete pod článkem.