Štrekaři.cz - logo
MENU
Zmatené česko-slovenské rekordy

Zmatené česko-slovenské rekordy

2:11:57 - to je český maratonský rekord, který zaběhl Karel David v roce 1993 v Hamburku. Přesto nejde o Davidův nejlepší výkon - ten má hodnotu 2:11:12 a do roku 1997 byl slovenským rekordem. Že to nedává smysl? Takových kuriózních případů má česká a slovenská atletika více. Vysvětlení najdete v článku….

 

Zmatené česko-slovenské rekordy

Český maratonský rekord drží od roku 1993 výkonem 2:11:57 z Hamburku Karel David. Rodák z Nového Jičína ovšem dokázal v kariéře běžet maraton rychleji. V roce 1992 finišoval v Palermu v čase 2:11:47 a v roce 1991 v Tokiu za 2:11:12. Obou výkonů dosáhl jako český závodník (slovenského oddílu) Dukla Banská Bystrica. A právě proto tyto výkony v českých tabulkách chybí, zatímco slovenské je evidují. Davidův výkon z Tokia byl až do roku 1997 (než ho překonal R. Štefko) dokonce slovenským rekordem a stejně tak držel David až do roku 1996 časem 1:03:28 i slovenský půlmaratonský rekord.

Kde hledat vysvětlení? Při rozpadu Československa v průběhu roku 1992 bylo na půdě tehdejší České a Slovenské atletické unie dohodnuto, že pro převzetí stávajících atletických rekordů jako českých nebo jako slovenských bude rozhodující nikoliv státní občanství závodníka, ale jeho oddílová příslušnost (tedy zda závodí za český nebo slovenský oddíl). Toto řešení navrhnul tehdejší přední atletický statistik a sportovní redaktor Čeněk Kohlmann.

Tento postup je poměrně logický, protože dle oddílové příslušnosti byli atleti/atletky členy českého či slovenského svazu, a též se zúčastňovali republikových mistrovství, které byly od roku 1970 (v souvislosti se vznikem československé federace) organizovány odděleně. Uznávání rekordů na základě státní/etnické příslušnosti by způsobilo historický chaos a devalvovalo by výsledky prakticky všech svazových mistrovství,” vysvětluje Luděk Follprecht, atletický statistik a člen ATFS (Mezinárodní asociace atletických statistiků). 

Tyto anomálie, kdy český (slovenský) občan drží národní rekord cizího státu postupně mizí, neboť od roku 1993 došlo k zlepšení rekordů ve většině disciplín, přesto (vedle případu Karla Davida) ještě několik kuriozit v českých a slovenských atletických rekordech zůstává:

  • Český rekord v míli drží výkonem 3:52.59 (Slovák) Jozef Plachý, neboť ho dosáhl v barvách (české) Dukly Praha. 
  • Jeden z nejstarších českých rekordů drží od roku 1972 časem 8:23 na stýplu (Slovák) Dušan Moravčík, tehdy závodící v dresu Dukly Praha. 
  • Slovenský rekord (a tehdy i světový rekord) v oštěpu 87,66m má (Čech) Jan Železný, závodící v roce 1987 za (slovenskou) Duklu Banská Bystrica. 

Dodejme, že Češi oblékali dresy slovenské Dukly i kvůli tehdy obvyklé praxi posílat Čechy do armádních útvarů na Slovensko a Slováky do Česka.

 

Galerie

Komentáře

Pro přidání komentáře je nutné být přihlášen.

...

Další