Štrekaři.cz - logo
MENU
Jak běhat krosy?

Jak běhat krosy?

Střípky z historie tuzemských přespolních běhů...

Jak běhat krosy?

 

Mistrovství České republiky v přespolním běhu je za dveřmi. Před sobotním šampionátem v disciplíně, která svádí dohromady mílaře i vytrvalce, silničáře i vrchaře, se vkrádá do hlav přihlášených závodníků zásadní otázka:

 

Jak běhat krosy?

 

Zapátral jsem v archivech a našel rady od osoby nejpovolanější - Vlastimil Zwiefelhofer, jeden z nejlepších českých běžců všech dob (mmj. 6. z MS světa v přespolním běhu 1979), se svěřil časopisu Atletika: 

 

"Je pravda, že většina našich vytrvalců krosy běhá, ale jenom někteří v nich skutečně závodí. U nás jsme si zvykli považovat kros jenom za doplněk a zpestření přípravy, méně už za samostatnou atletickou disciplínu (...) Kdo chce v terénu úspěšně běhat, musí v něm také trénovat. Naši vytrvalci mívají obavy ze zranění, a proto běhají často po silnicích, nejvýše po pěkných lesních cestách. Já se od nich liším tím, že doma na Šumavě běhám doslova všude, cestou necestou (...) v terénu jsem potom jako doma. Na velké krosy jezdím nejraději den předem (....) celou trať musím pomalu a pozorně projít (...) Při závodě mě nesmí na trati nic překvapit. Okruh se musím naučit jako motocykloví nebo automobiloví závodníci. Rozhoduji se i o tom, jaké boty si na závod vezmu. (...) Nechápu, že někdo může po závodě říkat, že měl špatné hřebíky, nebo že si měl obout raději maratonky. (...) Velmi důležitou roli hraje taktika. Ve vyrovnaných závodech dochází k těsným soubojům, někdy skoro jako v hale. Navíc není možnost orientovat se podle mezičasů (...) Závodník je odkázán na sebe, nejen na vlastní tělo ale i na vlastní hlavu. Přemýšlet musí umět i při závodě (...) musí znát soupeře, jejich taktiku a zvyky, a v průběhu závodu si je hlídat."   (časopis Atletika 5/1981)


Pokud by vás osobnost V. Zwiefelhofera zajímala více, vřele doporučuji knihu Jiřího Šoptenka, která je bezplatně ke stažení zde

 

Československá a česká krosová sezona

 

V březnu 1973 se v Belgii uskutečnilo první Mistrovství světa v přespolním běhu. V 70. letech pak vzniká u nás mistrovská série přespolních běhů (Československý pohár v krosu). Tvořily ji zpravidla čtyři závody konané od února do března (posledním závodem série bylo Mistrovství Československa). 

Hlavní tuzemská krosova sezona tedy byla velmi krátká a sloužila primárně jako příprava na MS. Účast elitních závodníků ovšem nebyla na těchto závodech zcela ideální. Ti nejlepší dávali přednost zahraničním závodům či souběžně probíhající halové sezoně...

 

“Krosová sezona - v kombinaci se závoděním v hale - je oprávněně nedílnou součástí naší termínové listiny. Úsilí celého realizačního týmu však napříště musí být podpořeno i stejným zájmem, vůlí a odpovědností jak závodníků, tak jejich trenérů a atletických oddílů. Pak teprve bude možné všechny záměry, které vedly k vytvoření tohoto období zimních běhů, plně realizovat (....)” (časopis Atletika 5/1985)

 

Roku 1994 pak vzniklo samostatné Mistrovství Evropy v přespolním běhu, které se napevno usadilo v prosincovém termínu. V roce 1997 došlo poprvé k přesunutí termínu MČR v přespolním běhu dospělých z březnového/dubnového na listopadový/prosincový termín, ale následně (např. mezi lety 2012-2015) se šampionát konal opět na jaře. Od roku 2016 se ale MČR znovu vrátilo k podzimnímu termínu a slouží tedy částečně jako nominační závod pro ME.

 

 

Další zajímavé střípky z historie československého krosu naleznete v galerii pod článkem.

 

Galerie

Komentáře

Pro přidání komentáře je nutné být přihlášen.

...

Další